Nevěřím, že až zmizí stát, jak vždycky snili..

Nevěřím, že až zmizí stát, jak vždycky snili marxisté a komunisté – to byly ty jejich „slunecni staty“ a dalsi zname utopie – ze teprve pak se otevre prostor pro vzestup narodni komunity – to povazuji za detinskou predstavu. Dojde pouze k onomu memu povestnemu rozpusteni ceske kostky cukru ve velkem kotliku evropskeho caje. A na to se netesim, z toho se neraduji. Jsem zvykly pohybovat se po celem svete. Letos navstivim 15, mozna 20 zemi. Urcite nejsem ten, kdo by se sveta bal, kdo by se na svet nedival s obrovskym zajmem. Na dnesni vecer si ke cteni pred spanim beru dva texty. Jeden se jmenuje „Peru-dalsi faze transformace“, druhy ma nazev „Mame kvalifikacni krizi mezi nasimi zamestnanci ?“, coz je analyza Spojenych statu. Asi se pohybuji nepretrzite v uvahach tohoto typu, ale presto, kdyz jdu po Praze a jsem na prazskem letisti, kdyz vidim tu neuchopitelnou zmet obleku, barev pleti, typu lidi, nevim, jestli si preji, aby dolehla na Prahu, aby ji zmenila k obrazu svemu. Nejsem si tim jist.

Václav Klaus



Tags: , ,
Posted in Výroky o člověku, Výroky o světě, Výroky o víře | No Comments »

Leave a Reply