Jednou jsem jel plnit dost svatou povinnost -..

Jednou jsem jel plnit dost svatou povinnost – pomáhat nebožtíkům. Bylo to o šábesu, cestoval jsem vlakem a třídil si věci. Psal jsem si poznámky, stříhal texty k fotkám. Najednou přišel Američan – žid, šábesdekl na hlavě – a začal mě peskovat, že hřeším: cestuju, píšu, stříhám – samé zapovězené věci. Pak zmírnil a jako že mi poradí: víš, jak to děláme my, když si o šábesu třeba potřebujeme zapálit nebo dát panáka a nechceme přitom ortodoxní židy dráždit? Vezmeme si baseballovou čepičku a je to! To mě vytočilo, posadil jsem si ho k sobě a pustil se do něho – šábesdekl je od toho, že máme na sobě dlaň boží, tak nevím, nač bych si dával baseballovou čepičku! Když hřeším, tak hřeším s plným vědomím, že to třeba není až takový hřích … A bylo.

Jaroslav Achab Haidler



Tags: , ,
Posted in Výroky o Bohu | No Comments »

Leave a Reply